blog Zadavatel.eu

  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) pokutu ve výši 1,2 milionu korun za dva přestupky, jichž se dopustil tím, že zadal společnosti České teplo, s. r. o., veřejnou zakázku na výkon energetické služby a veřejnou zakázku na dodávku a odběr tepelné energie pro ústřední vytápění a ohřev teplé užitkové vody v některých areálech DPP bez provedení řádného zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Rozhodnutí není pravomocné a zadavatel může proti němu podat rozklad. Zadavatel uzavřel v listopadu 2017 s dodavatelem dvě prováděcí smlouvy (ES č. 4.1 a Teplo č. 4.0) s odkazem na rámcové smlouvy z roku 2003 (rámcová smlouva o výkonu energetické služby a rámcová smlouva na sekundární dodávku a odběr tepelné energie). Uvedené rámcové smlouvy však nelze pokládat za rámcové dohody ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, protože nevymezují nezbytné cenové podmínky plnění veřejné zakázky závazné po dobu trvání rámcových smlu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad města Dobříš ve věci veřejné zakázky na zajištění nakládání s komunálními odpady, kterou město realizovalo prostřednictvím vertikální spolupráce, a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu, v němž byla zadavateli uložena pokuta 500 tisíc korun za přestupek spočívající v tom, že v rozporu se zákonem nezadal plnění vyplývající ze smlouvy na zajištění nakládání s komunálními odpady jako veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Rozhodnutí je pravomocné. Zadavatel se při uzavírání smlouvy na zajištění nakládání s komunálními odpady a následně i dvou dodatků ke smlouvě rozhodl zadat plnění přímo dodavateli DOKAS Dobříš, s. r. o., a to uplatněním výjimky  „in house“  (vertikální spolupráce) bez zadávacího řízení. Postup zadání plnění prostřednictvím vertikální spolupráce zadavatel aplikoval neoprávněně, neboť nebyly splněny podmínky kumulativně vymezené zákonem o zadávání veřejnýc

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže  svým prvostupňovým rozhodnutím uložil pokutu ve výši 18 milionů korun Dopravní společnosti Ústeckého kraje, příspěvkové organizací, za přestupky, kterých se dopustila při uzavírání dvou rámcových dohod a navazujících pěti kupních smluv na linkové autobusy délky 10,5 m a 12 m s dodavateli ZLINER s. r. o. a Scania Czech Republic s. r. o. Rozhodnutí není pravomocné a je možno proti němu podat rozklad. Přestupků proti zákonu o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustil jednak tím, že předmětné rámcové dohody uzavřel neoprávněně ve dvou jednacích řízeních bez uveřejnění. Pro použití tohoto druhu zadávacího řízení nebyly splněny zákonné důvody. Skutečnost, že zadavatel v předcházejících otevřených zadávacích řízeních, v nichž poptával totožná plnění, neobdržel žádné nabídky, nebyla v daném případě oprávněným důvodem pro užití jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatel si totiž tuto situaci způsobil sám, když zadávací podmínky (konkrétně požadav

Zadavateli Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje, příspěvkové organizaci, byla uložena pokuta ve výši 300 000 korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel chyboval v zakázkách na obnovu vodorovného dopravního značení. Rozhodnutí o pokutě pravomocně potvrdil předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Zadavatel se dopustil porušení zákona, když uzavřel dne 1. 2. 2017 na základě čtyř veřejných zakázek malého rozsahu smlouvy na obnovu vodorovného dopravního značení ve čtyřech oblastech Středočeského kraje. Podle rozhodnutí Úřadu zadavatel plnění nezadal jako podlimitní veřejnou zakázku, ale postupoval mimo zadávací řízení. Ve všech čtyřech případech se jednalo o plnění, která byla zadávána v jedné časové souvislosti a která tvoří jeden funkční celek. Šetřené veřejné zakázky bylo sice možno zadat v rámci zcela samostatných řízeních, pro splnění zákonných požadavků však bylo zároveň potřeba sečíst předpokládanou hodnotu všech plnění, což

Nevládní organizace představily své plány na reorganizaci dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. Chtějí jej buďto oddělit od ÚOHS do samostatného kolektivního úřadu, nebo alespoň tuto oblast vyjmout z pravomoci předsedy a svěřit kolektivnímu orgánu – radě, která by však působila v rámci ÚOHS. Důvodem těchto snah jsou neprokázaná, avšak hojně medializovaná podezření a údajně přílišná koncentrace pravomocí v rukou předsedy ÚOHS a s tím související systémová selhání v dozoru nad zakázkami. Úřad se rovněž ohrazuje proti nepodložené kritice týkající se efektivnosti jeho práce, což je v rozporu s výsledky shrnutými ve výročních zprávách a na webu Úřadu. Pravomoci předsedy Úřadu jsou dány zejména správním řádem, zákonem o státní službě a dalšími právními předpisy a je třeba zdůraznit, že v zásadě jsou zcela stejné, jaké mají ostatní vedoucí ústředních správních orgánů nebo ministři, kteří rovněž rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydávaným jimi podřízenými organizacemi